Hádka snadno a rychle

Hádáme se
Pro každého člověka se najde protějšek, který je jak stvořený pro hádku. Někteří mají takových lidí kolem sebe velmi mnoho. Přestože se co nejvíce vyhýbáme možnosti pohádat se, nic naplat, hádáme se i tak. Když už tedy výměna názorů, jak na ni, abychom se nestali nepřáteli na celý život?

Hádáním se někdo snaží:

O svojí vlastní pohodu a uvolnění svých emocí, pocitů, zloby ..

O naše lepší já – když nám někdo na naše chyby poukáže, můžeme se zlepšit. Pokud však ne, budeme pořád stejně „nedokonalí“.

O naše ponížení - chce na vás vyhrabat všechnu špínu a ze sebe povětšinou udělat toho lepšího.

Když nás chce někdo ponížit, nemá smysl se s ním hádat ap.. Uvědomíme-li si tedy, o co v hádce jde, snadněji najdeme řešení a mnohem snadněji problém vyřešíme.

Co dál?
Především to chce v každé hádce potlačit emoce, adrenalin a stres. Tito činitelé nám nepomohou situaci vyřešit, jedině ji zhorší. Moje zásada je: „Přistupovat ke všemu s chladnou hlavou“. Jakmile se necháme unést, neskončí to dobře ( jako příklad poslouží jakákoliv kriminálka která běží v tv ).

Zpět
Velmi důležitou věcí, na kterou mnozí zapomínají ve víru myšlenek je, vracet se zpět k hlavnímu tématu. Začneme hádku tím, že řekneme: „Myslím, že by ses měl chovát ohleduplně“. To postačí na nějakou menší hádku. Během 2 – 3 minut nebudeme mluvit stále o hlavním tématu, nýbrž budete mluvit o sobě, protože se nás protějšek zeptá: „A co ty? Jak ty se chováš?“. Hádka, v lepším případě jen diskuze, nabere jiný směr a dostanete se k vlastní obhajobě. Skončíte rozhovor a uvědomíte si, o čem jste mluvily. I když jste se pohádali, pořád je ve vás napětí, jelikož jste stále nevyřešili to, že se protějšek chová neohleduplně. Takže přijde další hádka.

Jak tedy? Zabráníte tomu jen snadným zamyšlením během hádky, zda je právě toto tím tématem o kterém jste chtěli mluvit. Často používám: „Vzdalujeme se od tématu ..“ Záleží ovšem s kým se bavíte. U agresivního jedince asi neuspějete .

Ne, já jsem jen chtěl…
Dále bysme tu měli: „Nejsi schopný si to ani přiznat!“. Opět jeden z větších problému. Necítit se poškozen tím, že na sobě najdu chybu, měli bychom to cítit jako opravení chyby. I když je pro nás těžké si chybu připustit, nelze jinak. Dokud si ji nepřiznáme, nikam se nedostaneme. Proto se snažme na problém hledět z pohledu nezaujaté osoby. Je to těžké, časem se to však lze naučit…

JÁ mám pravdu!
Pochybovat. Z mého pohledu je pochybování o vlastním pravdivém názoru na místě. Protože pokud nejsme 100% přesvědčeni, že máme nezpochybnitelnou pravdu, opravdu si ji zpochybnit nenecháme a možná ani nepřijdeme na to, že pravdu vlastně nemáme. Zkusme být více otevření názorům ostatních. Určitá pravděpodobnost, že zrovna my, nemáme pravdu, nejsme nejlepší, ne… Otevřenost novým myšlenkám, to je problém.

Toto bylo jen pár bodů, které se mi podařilo zachytit a zaznamenat. Uvítám vaše komentáře, diskuze, hádky na toto téma .

A teď už jako z reklamy – Řeště problémy rychleji, efektivněji a snadno …

Hodně štěstí

Tagy: hádka, spor, polemika, komunikace, rozbroj, nesouhlas, rozkol, konflikt, pře