Nedávno se mi stala taková příhoda. Byl příjemný den, dobrá nálada. Čekám na jednoho kamaráda, až pro mě přijede autem. Čekám pár minut a koho nevidím. Směřuje ke mě kamarádka a její kluk. Hned se mezi námi rozjela řeč o tom, jak se kdo má apod .. normální dialog, když se potkají dva kamarádi. Mezitím, co jsme se bavily, si mě prohlížel její partner. Následovaly otázky typu zda jsem šampon aj… Automaticky jsem se bránil. Ostatně to děláme asi všichni, když se nás snaží někdo někam zařadit a nám to není zrovna po vůli. Říkám: “Ne, já nejsem šampon“. Následoval rozbor mého oblečení, účesu .. zkrátka celý můj “styl”. Nevím proč mě to v tu chvíli tak rozhodilo, možná proto, že jsem si nechtěl připustit, že bych někam spadal a přitom se tam vědomě neřadil. Rozhovor jsem nějakým způsobem ukončil a přemýšlel, proč to na mě ten její kluk takhle rozjel? Nejdřív sem na něj byl naštvaný. Říkám si, co mě má co nějakej její kluk soudit. Můj styl, moje chování.. Za nějakou tu chvilku, kterou jsem nad tím strávil mi docvaklo, že moje jednání bylo, dá se říci – hloupé. Kdybych v tu chvíli už věděl, co jsem zjistil později, vůbec by mi to nevadilo.
Tím mým přemýšlením jsem si uvědomil:
Styl není důležitý.
Styl je jen povrch každého z nás.
Styl je dočasný.
Jaký máte styl a jaký jste člověk – jsou 2 naprosto rozdílné věci. Kdyby se mi tohle stalo ještě někdy, nejspíš uznám, že mě lze zařadit do té a té skupiny, ale dál bych to už neřešil. Sám se snažím, aby se lidé, které znám, umisťovali na mém žebříčku oblíbenosti, podle svých skutků, myšlení, názoru a úsudků. Ne podle toho, jak vypadají, nebo jak se oblékají. Je potřeba si dávat pozor na předsudky. Mnoho osob není takových, jací se mohou na první pohled zdát.
Závěr:
Tuhle příhodu beru jako poučení pro mě samotného. Jako by ten kluk byl můj odraz v zrcadle. Když teď narazím na někoho s kým se mám teprve seznámit, snažím se pro něj mít naprosto čistý list… Vždyť být emo, šampon, rocker, punker 
… není na tom nic špatného .. tohle všechno je povrchní a každý se může převléct.
